Základní škola Zeměchy
1. května 1906 byla otevřena obecná dvoutřídní škola v Zeměchách. Týž den byly vysvěceny zatímní školní místnosti. Žáci školou povinní byli rozděleni do dvou tříd a učili se ve třídách, které k tomuto účelu zapůjčili místní občané. Místnost I. třídy byla vysvěcena v domě č.p. 40, který patřil panu Josefu Valešovi, t.č. starostovi obce. Prozatímní II. třída byla v č.p. 17, které patřilo panu V. Svěchotovi, rolníku zdejší obce. Od 2. května 1906 se začalo vyučování v Zeměchách. Školní rok 1905/1906 byl ukončen 16.července 1906 slavnými bohoslužbami.
Bohoslužby i výuka náboženství byla nedílnou součástí vyučování. Bohoslužbami byl zahajován pravidelně každý školní rok, který v této době začínal v polovině září (končil v polovině července). V kronice se v úvodu každého školního roku uvádí: „Veškerá mládež školní shromáždila se ve svých třídách a šla se svými učiteli do chrámu Páně v Opočně, v němž veledůstojný vikář Josef Říha sloužil velkou mši svatou. Po mši svaté vrátili se žáci do školy, kde k nim správce školy o významu tohoto dne promluvil a je napomenul, jak pracovati a se chovati mají.“
V prosinci roku 1907 se začaly projevovat problémy s nosností podlahy v II. třídě umístěné v č.p. 17. Podlaha se pronesla tak, že bylo možné pouhým okem spatřit sklon lavic ke středu učebny. Tento stav trval až do března, kdy bylo zakázáno ve třídě vyučovat. Z tohoto důvodu začala se i II. třída učit v č.p. 40, ale vzhledem k počtu dětí (144 dítek školou povinných) bylo vyučováno ve dvou směnách. Stropy ve třídě v č.p. 17 byly podepřeny a vyučování mohlo pokračovat. V následujícím školním roce bylo do II. třídy přijato 90 dětí, což způsobilo nemalé problémy. Ve třídě bylo počítáno maximálně s 60ti žáky, takže mnozí museli při vyučování stát před lavicemi a na chodbě. Školní rada proto zažádala o bezodkladné zřízení pobočky při II. třídě, což bylo schváleno a tato byla zřízena v č.p. 71 pana Josefa Krofta, t.č. strážníka obce.
Výše uvedené události vedly školní radu k rozhodnutí zadat stavu nové školní budovy panu Františku Záheskému, staviteli z Loun. Po tomto velice důležitém rozhodnutí nabraly události dnes neuvěřitelné tempo
19. března 1909 zadání stavby staviteli Záheskému
13. března 1909 zahájeny výkopy
8. dubna 1909 položen základní kámen
14. září 1909 školní budova komisí uznána za způsobilou sloužit ke svému účelu
17. září 1909 vysvěcení nové školní budovy
K zápisu do nové školy přišlo 61 dětí do I. třídy a 82 dětí do II. třídy. Celkem bylo v Zeměchách v tomto školním roce 160 dítek školou povinných, 14 dětí navštěvovalo měšťanskou školu v Lounech a 3 hoši reálnou školu v Lounech.
Na potřeby a učební pomůcky pro chudé děti často přispívali místní občané formou osobních darů nebo byl k tomuto účelu škole předán výtěžek z plesů. Často se jednalo i o věcné dary, jako třeba párek vycpaných tchořů a párek vycpaných kun od nájemce parního mlýna v Zeměchách.
Nepříjemnou události roku 1912 byla sebevražda slečny učitelky Emilie Růžičkové, která skočila do studny v Touchovicích (pohřbena byla na hřbitově v Opočně).
Učitelská jednota „Budeč“ v Lounech sezvala učitelskou poradu, z níž vzešla rezoluce, ve které se tlumočí c.k. zemské školské radě bída učitelstva a žádá se o přispění. V rodinách učitelských je bída a hlad. „Společná hmotná bída učitelská váže učitelstvo v jeden celek, vyvinula se silná vzájemná solidarita trpícího učitelstva. Také občané považují požadavky učitelů za oprávněné a jsou většinou na straně učitelstva. Učitelstvo využilo už všech legálních cest a zbývá mu jen jediný prostředek, aby se zbavilo trýzně žaludkové, a tj.: pasivita v oborech učby a výchovy“, tolik citace z kroniky. Přeloženo do dnešní řeči, vlastně učitelé v roce 1913 stávkovali. Po dvou letech stálého tlaku učitelstva na c.k. zemského školního radu a předsedu ministerstva byly od 1.1.1914 schváleny přídavky k učitelským platům a to pro řídícího uč. 45 Kč a uč. I. třídy 30 Kč.
Fotografie
První kronika školy
Datum poslední změny: 02.07.2008
