Erby hradu Wenzelsburg
Erby hradu Wenzelsburg jako statisticky zjištěná skutečnost
V letošním roce jsem v městečku Lauf navštívil hrad Wenzelsburg, ve kterém se dochovalo 114 šlechtických, církevních, městských a zemských znaků z doby císaře a krále Karla IV., objevených teprve v roce 1934 Augustem Rebmannem, městským archivářem v Laufu. Došlo k tomu přes nepřízeň osudu. Karlem IV. založený hrad se totiž v roce 1505 stal majetkem norimberských měšťanů a prostory příslušného sálu byly postupně využívány jako skladiště, udírna, kuchyně či archiv, vybavený přístěnnými regály. Po restaurátorském průzkumu, zásahu a odkryvu dvaceti vrstev vápenných omítek a přemaleb bylo možné spatřit tento do kamene vytesaný soubor heraldických památek evropského významu.
Pro odborníky z Čech, Moravy a Slezska se tak stalo v politicky nepříznivé době nástupu totalitního režimu v Německu a nadcházejícího světového válečného konfliktu. Společenské podmínky pro výzkum nebyly o mnoho lepší ani v letech 1945–1989, ale několika badatelkám a badatelům (např. Dobroslava Menclová, Vladimír Růžek) se „železnou oponu“ podařilo překonat a znaky zhlédnout in loco. Obdobně jako jejich kolegové ze zemí západní Evropy provedli důkladný průzkum erbovní galerie a publikovali své poznatky. Počínaje rokem 1990 veškeré politické a administrativní obtíže odpadly a erbům hradu Wenzelsburg byla o to více věnována pozornost odborné i zájmové veřejnosti. Proto se obtížně hledá motiv k napsání dalšího textu na toto téma. Napadl mě při návštěvě hradu Wenzelsburg – soubor erbů pojmout jako statisticky zjištěnou skutečnost.
Nejpočetněji (jednotlivě či kombinovaně) se vyskytují heroldské figury – ve 39 erbech (44,46%): lankrabata z Leuchtenbergu, purkrabí magdeburští, knížata opavská, arcibiskupství pražské, biskupství olomoucké, biskupství vratislavské, biskupství litomyšlské, město Vratislav, páni z Vartenberka, páni z Michalovic, páni z Házmburka, páni z Poděbrad, páni ze Šumburka, páni z Koldic, páni z Janovic, páni z Rýzmberka, páni z Litic, páni z Častolovic, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Chyš, páni z Bělé, vladykové z Pnětluk, vladykové z Paběnic, vladykové z Drachkova, páni z Turkova, páni z Cimburka, vladykové z Mělnic, vladykové z Jíkve, vladykové z Hrádku, vladykové ze Stajic, vladykové z Volfštejna, vladykové z Chlumu, páni z Miličína, vladykové z Hostouně, páni z Ciklhaimu, vladykové z Poříčí, vladykové ze Všerub a dva erby bez určitého potvrzení nositele, následují (jednotlivě či kombinovaně) obecné figury - dělené na životné, neživotné, nadpřirozené a umělé – u nich je toto pořadí: zvířata - 38 erbů (43,32%): purkrabí magdeburští, knížata opolská, knížata slezská, knížata svídnická, markrabství moravské, město Vratislav, páni z Házmburka, páni z Plavna, páni z Bibrštejna, páni z Vimperka, páni z Koldic, páni z Pernštejna, Hroznatovci, páni ze Švamberka, páni ze Žirotína, páni ze Mšeného, vladykové z Pnětluk, páni z Kasejovic, Meziříčští, páni z Valdeka, páni z Pardubic, páni z Radenína (Vlašimi), páni z Valdštejna, páni z Herštejna, vladykové z Onšova, vladykové s Osvračína, vladykové z Rochova, páni z Glaubic, vladykové z Vintířova, vladykové ze Sulevic, páni z Rotštejna, páni z Kostomlat, vladykové z Holubče, vladykové z Mezimostí, vladykové z Barchova, vladykové z Boru, vladykové z Obříství a vladykové z Mladějovic, rostliny – 13 erbů (14,82%): hrabství Sulzbach, biskupství vratislavské, páni z Ronova, páni z Rožmberka, páni z Landštejna, páni z Hradce, páni z Ústí, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Křenovic, páni z Talmberka, páni z Říčan, páni z Dražic a páni z Kosové Hory, zbraně a zbroj – 8 erbů (9,12%): páni z Benešova, páni ze Strakonic, vladykové ze Štěkně, páni z Rýzmburka, vladykové z Dašic, vladykové z Čachovic, vladykové z Božejova a páni z Křenovic, pracovní nástroje – 7 erbů (7,98%): město Kutná Hora, páni z Oseka (Rýzmburka), páni Pluhové z Rabštejna, vladykové z Kováně, vladykové ze Zbraslavic, vladykové z Ředhoště a vladykové z Jimlína, výrobky domácí, hospodářské a řemeslné – 4 erby (4,56%): páni z Boskovic, páni z Choustníka, vladykové z Klukovic a vyšehradská kapitula, stavby a jejich části – 3 erby (3,42%): markrabství budyšínské, město Praha a páni z Pogarely, nadpozemské – 3 erby (3,42%): páni ze Šternberka, páni z Hakebornu a vladykové z Drachkova, člověk – 3 erby (3,42%): vladykové z Ředhoště, vladykové z Čachovic a vladykové z Mašťova, pozemské – 2 erby (2,28%): Olbramovicové a vladykové z Božejova, oděv, okrasy a šperk – 1 erb (1,14%): vladykové z Březnice, monstra, obludy a nestvůry z těl zvířat – 1 erb (1,14%): páni z Bergova, bytosti nadpřirozené – 1 erb (1,14%): město Vratislav, bájná zvířata - 1 erb (1,14%): vladykové z Běškovic, hudební nástroje - 1 erb (1,14%): páni ze Žampachu, odznaky světské a církevní důstojnosti - 1 erb (1,14%): páni z Velhartic.
Výzdoba erbovního sálu je dochována v autenticky středověké podobě. Při prohlídce lze také spatřit dva klenební svorníky se znaky českého krále a reliéf s postavou zemského patrona sv. Václava. Erby jsou umně polychromované – k vidění je mj. nejstarší dochovaný znak města Prahy a kontinuitu dokládají erby i v současnosti žijících rodů – pánů ze Šternberka a Valdštejna - Vartenberka. To jsou však pouze dva z důvodů proč navštívit unikátní erbovní galerii, spjatou s dějinami zemí Koruny české.
Autor textu: Stanislav Vaněk
Na okraji malé obce Brody byla v druhé polovině 17. století přestavěna tvrz na jednopatrový barokní zámek s kaplí. Od poloviny 18. století byl zámek v majetku Černínů a byl připojen k panství Krásný…
Na úbočí Dlouhého vrchu stávala středověká ves Mladějov s gotickým kostelem sv. Štěpána z druhé poloviny 13. století. Ves byla vypálena německými křižáky v období husitských válek. Ze zaniklé vsi se…
Na rozhraní tří krajů – Karlovarského, Ústeckého a Středočeského, leží malé městečko Lubenec. Prochází tudy hlavní silnice z Karlových Varů do Prahy. Není to sice oblast, která by byla turisticky…
Petrohrad je zřícenina šlechtického hradu na zalesněném ostrohu nad obcí Petrohrad v okrese Louny. Hrad byl založen patrně v polovině 14. století a dřívější název zněl Petersburg, z čehož vzniklo…
Na severním okraji vesničky Sinutec stojí u silnice kaple svatého Víta. Byla postavena kolem roku 1700.Díky zázračné léčivé vodě z nedaleké studánky se kaple stala brzy poutním areálem a bývala tudy…
Na okraji Břvan stojí bývalá stáčírna uhličité minerální vody, která se prodávala pod názvem Praga. Minerální voda se zde stáčela do konce roku 2005. Od té doby je areál využíván jako mezisklad firmy…
Na návrší nad západním okrajem Želkovic stojí kulturní památka kostel sv. Petra a Pavla. Jádrem kostela je románská rotunda s apsidou z první poloviny 13. století. Do zdiva rotundy je vsazena…
Tefritový pahorek jihovýchodně od Želkovic obklopený rovinatým terénem na přechodu do Klapské tabule. Pahorek je obklopený ovocnými sady, ze severní a severozápadní strany zarůstá náletovými…
Východně od Libčevsi se rozkládá rozsáhlý zalesněný masiv Křížového vrchu. Z Libčevsi vede k vršku stará polní cesta. Z okraje lesa od bývalého statku je hezký výhled na Oblík,Brník, Srdov, Číčov,…
Zbytek židovského hřbitova založeného v roce 1869 je vedle městského hřbitova. Židovský hřbitov o ploše 3 200 m2 je obehnán zdí. U vstupní brány jsou dvě budovy – obřadní síň a domek hrobníka. V…
© 2026 Obec Jimlín, Kontaktovat webmastera, Mapa stránek, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO