Fulltextové vyhledávání

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
29
Uzavření Obecního úřadu Jimlín
30
Uzavření Obecního úřadu Jimlín
31
Uzavření Obecního úřadu Jimlín
1
Uzavření Obecního úřadu Jimlín
2
Uzavření Obecního úřadu Jimlín
3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31
Dětské rybářské závody
1
Drobečková navigace

Úvod > Obec a okolí > Turistika.cz

Turistika.cz

Erby hradu Wenzelsburg

Erby hradu Wenzelsburg jako statisticky zjištěná skutečnost         

V letošním roce jsem v městečku Lauf navštívil hrad Wenzelsburg, ve kterém se dochovalo 114 šlechtických, církevních, městských a zemských znaků z doby císaře a krále Karla IV., objevených teprve v roce 1934 Augustem Rebmannem, městským archivářem v Laufu. Došlo k tomu přes nepřízeň osudu. Karlem IV. založený hrad se totiž v roce 1505 stal majetkem norimberských měšťanů a prostory příslušného sálu byly postupně využívány jako skladiště, udírna, kuchyně či archiv, vybavený přístěnnými regály. Po restaurátorském průzkumu, zásahu a odkryvu dvaceti vrstev vápenných omítek a přemaleb bylo možné spatřit tento do kamene vytesaný soubor heraldických památek evropského významu.

Pro odborníky z Čech, Moravy a Slezska se tak stalo v politicky nepříznivé době nástupu totalitního režimu v Německu a nadcházejícího světového válečného konfliktu. Společenské podmínky pro výzkum nebyly o mnoho lepší ani v letech 1945–1989, ale několika badatelkám a badatelům (např. Dobroslava Menclová, Vladimír Růžek) se „železnou oponu“ podařilo překonat a znaky zhlédnout in loco. Obdobně jako jejich kolegové ze zemí západní Evropy provedli důkladný průzkum erbovní galerie a publikovali své poznatky. Počínaje rokem 1990 veškeré politické a administrativní obtíže odpadly a erbům hradu Wenzelsburg byla o to více věnována pozornost odborné i zájmové veřejnosti. Proto se obtížně hledá motiv k napsání dalšího textu na toto téma. Napadl mě při návštěvě hradu Wenzelsburg – soubor erbů pojmout jako statisticky zjištěnou skutečnost. 

Nejpočetněji (jednotlivě či kombinovaně) se vyskytují heroldské figury – ve 39 erbech (44,46%): lankrabata z Leuchtenbergu, purkrabí magdeburští, knížata opavská, arcibiskupství pražské, biskupství olomoucké, biskupství vratislavské, biskupství litomyšlské, město Vratislav, páni z Vartenberka, páni z Michalovic, páni z Házmburka, páni z Poděbrad, páni ze Šumburka, páni z Koldic, páni z Janovic, páni z Rýzmberka, páni z Litic, páni z Častolovic, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Chyš, páni z Bělé, vladykové z Pnětluk, vladykové z Paběnic, vladykové z Drachkova, páni z Turkova, páni z Cimburka, vladykové z Mělnic, vladykové z Jíkve, vladykové z Hrádku, vladykové ze Stajic, vladykové z Volfštejna, vladykové z Chlumu, páni z Miličína, vladykové z Hostouně, páni z Ciklhaimu, vladykové z Poříčí, vladykové ze Všerub a dva erby bez určitého potvrzení nositele, následují (jednotlivě či kombinovaně) obecné figury - dělené na životné, neživotné, nadpřirozené a umělé – u nich je toto pořadí: zvířata - 38 erbů (43,32%): purkrabí magdeburští, knížata opolská, knížata slezská, knížata svídnická, markrabství moravské, město Vratislav, páni z Házmburka, páni z Plavna, páni z Bibrštejna, páni z Vimperka, páni z Koldic, páni z Pernštejna, Hroznatovci, páni ze Švamberka, páni ze Žirotína, páni ze Mšeného, vladykové z Pnětluk, páni z Kasejovic, Meziříčští, páni z Valdeka, páni z Pardubic, páni z Radenína (Vlašimi), páni z Valdštejna, páni z Herštejna, vladykové z Onšova, vladykové s Osvračína, vladykové z Rochova, páni z Glaubic, vladykové z Vintířova, vladykové ze Sulevic, páni z Rotštejna, páni z Kostomlat, vladykové z Holubče, vladykové z Mezimostí, vladykové z Barchova, vladykové z Boru, vladykové z Obříství a vladykové z Mladějovic, rostliny – 13 erbů (14,82%): hrabství Sulzbach, biskupství vratislavské, páni z Ronova, páni z Rožmberka, páni z Landštejna, páni z Hradce, páni z Ústí, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Křenovic, páni z Talmberka, páni z Říčan, páni z Dražic a páni z Kosové Hory, zbraně a zbroj – 8 erbů (9,12%): páni z Benešova, páni ze Strakonic, vladykové ze Štěkně, páni z Rýzmburka, vladykové z Dašic, vladykové z Čachovic, vladykové z Božejova a páni z Křenovic, pracovní nástroje – 7 erbů (7,98%): město Kutná Hora, páni z Oseka (Rýzmburka), páni Pluhové z Rabštejna, vladykové z Kováně, vladykové ze Zbraslavic, vladykové z Ředhoště a vladykové z Jimlína, výrobky domácí, hospodářské a řemeslné – 4 erby (4,56%): páni z Boskovic, páni z Choustníka, vladykové z Klukovic a vyšehradská kapitula, stavby a jejich části – 3 erby (3,42%): markrabství budyšínské, město Praha a páni z Pogarely, nadpozemské – 3 erby (3,42%): páni ze Šternberka, páni z Hakebornu a vladykové z Drachkova, člověk – 3 erby (3,42%): vladykové z Ředhoště, vladykové z Čachovic a vladykové z Mašťova, pozemské – 2 erby (2,28%): Olbramovicové a vladykové z Božejova, oděv, okrasy a šperk – 1 erb (1,14%): vladykové z Březnice, monstra, obludy a nestvůry z těl zvířat – 1 erb (1,14%): páni z Bergova, bytosti nadpřirozené – 1 erb (1,14%): město Vratislav, bájná zvířata - 1 erb (1,14%): vladykové z Běškovic, hudební nástroje - 1 erb (1,14%): páni ze Žampachu, odznaky světské a církevní důstojnosti - 1 erb (1,14%): páni z Velhartic.

Výzdoba erbovního sálu je dochována v autenticky středověké podobě. Při prohlídce lze také spatřit dva klenební svorníky se znaky českého krále a reliéf s postavou zemského patrona sv. Václava. Erby jsou umně polychromované – k vidění je mj. nejstarší dochovaný znak města Prahy a kontinuitu dokládají erby i v současnosti žijících rodů – pánů ze Šternberka a Valdštejna - Vartenberka. To jsou však pouze dva z důvodů proč navštívit unikátní erbovní galerii, spjatou s dějinami zemí Koruny české.

Autor textu: Stanislav Vaněk   

  vladykové z Jimlína.JPG

Kostel početí Panny Marie

Místo
Louny
Typ

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie se nachází v obci Siřem na návsi, asi deset kilometrů jižním směrem od Žatce, pět kilometrů severovýchodně od Blšan. Kostel stojí na vyvýšeném ostrohu návsi a…

Více

Siřem

Místo
Louny
Typ

Obec Siřem se nachází asi deset kilometrů jižním směrem od Žatce, pět kilometrů severovýchodně od Blšan. Západní částí obce protéká říčka Blšanka, která je pravobřežním přítokem řeky Ohře. V obci…

Více

Pšov

Místo
Louny
Typ

Obec Pšov se nachází asi deset kilometrů jihozápadně od Žatce a pět kilometrů severovýchodně od Podbořan. Jméno má obec od staročeského slova "pše", což znamenalo výraz pro pšenici. Poprvé se v…

Více

Libořice

Místo
Louny
Typ

Obec Libořice leží 8 km jižně od Žatce v údolí potoka Blšanka (Zlatý potok, přítok řeky Ohře) a poprvé jsou připomínány v r. 1333, kdy je získal klášter v Roudnici nad Labem. Ten zde nechal postavit…

Více

Podbořanský Rohozec

Místo
Louny
Typ

Obec Podbořanský Rohozec (dříve Německý Rohorec, Deutsch Rust) leží na úbočí Doupovských hor, asi deset kilometrů západním směrem od Podbořan. Obec se rozkládá v nadmořské výšce 480 ? 510 metrů nad…

Více

Soběchleby

Místo
Louny
Typ

Obec Soběchleby leží na úpatí pahorkatiny Džbán (a je i hraniční obcí stejnojmenného přírodního parku), asi tři kilometry východním směrem od obce Blšany. Zástavba v obci je tvořena rodinnými domy…

Více

Dvérce

Místo
Louny
Typ

Ves Dvérce se i se svou nadřazenou obcí Nepomyšl (pod níž patří i Dětaň, Chmelištná a Nová Ves u Podbořan) nachází v Ústeckém kraji, a to v západní části někdejšího historického Žatecka. Leží asi 7…

Více

Očihov

Místo
Louny
Typ

Obec Očihov se nachází asi 16 km jižně od Žatce a cca 2 km jihozápadně od Blšan. Název obce vznikl z vlastního jména Otich (což byla lichotná zkratka jména Otislav). V písemných pramenech se poprvé…

Více

Schillerova rozhledna

Místo
Louny
Typ

Rozhledna byla postavena v letech 1905 - 1906, na místě kde dříve stával hrad Kozihrady, v nadmořské výšce 383 m nad mořem. V roce 1905 se slavilo sté výročí velkého německého básníka Friedricha…

Více

Kryry

Místo
Louny
Typ

Historie obce Kryry se začala psát již v 5. století našeho letopočtu, což potvrzují četné nálezy. V Kryrech však bylo prokázáno i pravěké osídlení lovců mamutů. Písemné záznamy jsou uloženy v muzeu…

Více