Erby hradu Wenzelsburg
Erby hradu Wenzelsburg jako statisticky zjištěná skutečnost
V letošním roce jsem v městečku Lauf navštívil hrad Wenzelsburg, ve kterém se dochovalo 114 šlechtických, církevních, městských a zemských znaků z doby císaře a krále Karla IV., objevených teprve v roce 1934 Augustem Rebmannem, městským archivářem v Laufu. Došlo k tomu přes nepřízeň osudu. Karlem IV. založený hrad se totiž v roce 1505 stal majetkem norimberských měšťanů a prostory příslušného sálu byly postupně využívány jako skladiště, udírna, kuchyně či archiv, vybavený přístěnnými regály. Po restaurátorském průzkumu, zásahu a odkryvu dvaceti vrstev vápenných omítek a přemaleb bylo možné spatřit tento do kamene vytesaný soubor heraldických památek evropského významu.
Pro odborníky z Čech, Moravy a Slezska se tak stalo v politicky nepříznivé době nástupu totalitního režimu v Německu a nadcházejícího světového válečného konfliktu. Společenské podmínky pro výzkum nebyly o mnoho lepší ani v letech 1945–1989, ale několika badatelkám a badatelům (např. Dobroslava Menclová, Vladimír Růžek) se „železnou oponu“ podařilo překonat a znaky zhlédnout in loco. Obdobně jako jejich kolegové ze zemí západní Evropy provedli důkladný průzkum erbovní galerie a publikovali své poznatky. Počínaje rokem 1990 veškeré politické a administrativní obtíže odpadly a erbům hradu Wenzelsburg byla o to více věnována pozornost odborné i zájmové veřejnosti. Proto se obtížně hledá motiv k napsání dalšího textu na toto téma. Napadl mě při návštěvě hradu Wenzelsburg – soubor erbů pojmout jako statisticky zjištěnou skutečnost.
Nejpočetněji (jednotlivě či kombinovaně) se vyskytují heroldské figury – ve 39 erbech (44,46%): lankrabata z Leuchtenbergu, purkrabí magdeburští, knížata opavská, arcibiskupství pražské, biskupství olomoucké, biskupství vratislavské, biskupství litomyšlské, město Vratislav, páni z Vartenberka, páni z Michalovic, páni z Házmburka, páni z Poděbrad, páni ze Šumburka, páni z Koldic, páni z Janovic, páni z Rýzmberka, páni z Litic, páni z Častolovic, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Chyš, páni z Bělé, vladykové z Pnětluk, vladykové z Paběnic, vladykové z Drachkova, páni z Turkova, páni z Cimburka, vladykové z Mělnic, vladykové z Jíkve, vladykové z Hrádku, vladykové ze Stajic, vladykové z Volfštejna, vladykové z Chlumu, páni z Miličína, vladykové z Hostouně, páni z Ciklhaimu, vladykové z Poříčí, vladykové ze Všerub a dva erby bez určitého potvrzení nositele, následují (jednotlivě či kombinovaně) obecné figury - dělené na životné, neživotné, nadpřirozené a umělé – u nich je toto pořadí: zvířata - 38 erbů (43,32%): purkrabí magdeburští, knížata opolská, knížata slezská, knížata svídnická, markrabství moravské, město Vratislav, páni z Házmburka, páni z Plavna, páni z Bibrštejna, páni z Vimperka, páni z Koldic, páni z Pernštejna, Hroznatovci, páni ze Švamberka, páni ze Žirotína, páni ze Mšeného, vladykové z Pnětluk, páni z Kasejovic, Meziříčští, páni z Valdeka, páni z Pardubic, páni z Radenína (Vlašimi), páni z Valdštejna, páni z Herštejna, vladykové z Onšova, vladykové s Osvračína, vladykové z Rochova, páni z Glaubic, vladykové z Vintířova, vladykové ze Sulevic, páni z Rotštejna, páni z Kostomlat, vladykové z Holubče, vladykové z Mezimostí, vladykové z Barchova, vladykové z Boru, vladykové z Obříství a vladykové z Mladějovic, rostliny – 13 erbů (14,82%): hrabství Sulzbach, biskupství vratislavské, páni z Ronova, páni z Rožmberka, páni z Landštejna, páni z Hradce, páni z Ústí, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Křenovic, páni z Talmberka, páni z Říčan, páni z Dražic a páni z Kosové Hory, zbraně a zbroj – 8 erbů (9,12%): páni z Benešova, páni ze Strakonic, vladykové ze Štěkně, páni z Rýzmburka, vladykové z Dašic, vladykové z Čachovic, vladykové z Božejova a páni z Křenovic, pracovní nástroje – 7 erbů (7,98%): město Kutná Hora, páni z Oseka (Rýzmburka), páni Pluhové z Rabštejna, vladykové z Kováně, vladykové ze Zbraslavic, vladykové z Ředhoště a vladykové z Jimlína, výrobky domácí, hospodářské a řemeslné – 4 erby (4,56%): páni z Boskovic, páni z Choustníka, vladykové z Klukovic a vyšehradská kapitula, stavby a jejich části – 3 erby (3,42%): markrabství budyšínské, město Praha a páni z Pogarely, nadpozemské – 3 erby (3,42%): páni ze Šternberka, páni z Hakebornu a vladykové z Drachkova, člověk – 3 erby (3,42%): vladykové z Ředhoště, vladykové z Čachovic a vladykové z Mašťova, pozemské – 2 erby (2,28%): Olbramovicové a vladykové z Božejova, oděv, okrasy a šperk – 1 erb (1,14%): vladykové z Březnice, monstra, obludy a nestvůry z těl zvířat – 1 erb (1,14%): páni z Bergova, bytosti nadpřirozené – 1 erb (1,14%): město Vratislav, bájná zvířata - 1 erb (1,14%): vladykové z Běškovic, hudební nástroje - 1 erb (1,14%): páni ze Žampachu, odznaky světské a církevní důstojnosti - 1 erb (1,14%): páni z Velhartic.
Výzdoba erbovního sálu je dochována v autenticky středověké podobě. Při prohlídce lze také spatřit dva klenební svorníky se znaky českého krále a reliéf s postavou zemského patrona sv. Václava. Erby jsou umně polychromované – k vidění je mj. nejstarší dochovaný znak města Prahy a kontinuitu dokládají erby i v současnosti žijících rodů – pánů ze Šternberka a Valdštejna - Vartenberka. To jsou však pouze dva z důvodů proč navštívit unikátní erbovní galerii, spjatou s dějinami zemí Koruny české.
Autor textu: Stanislav Vaněk
Městečko je usazeno mezi Doupovské a Tepelské vrchy v mírně zvlněné Jesenické pahorkatině na konci výběžku úrodné plošiny, táhnoucí se podél Ohře. Údolí, v kterém se rozléhá, nazval bývalý ředitel…
Podbořany leží v Západních Čechách, východním směrem od Karlových Varů. Západním směrem od města se zvedají vrcholky Doupovských hor, jižním směrem se rozkládá Rakovnická pahorkatina a východním…
Louny leží v Severních Čechách, východním směrem od města Žatec. Město se rozkládá v údolí mezi Českým středohořím a Džbánem. Louny jsou jedním z center české chmelařské oblasti. Severním směrem od…
Římskokatolický Kostel sv. Mikuláše v Lounech, výjimečně zdařilé dílo ?vladislavské gotiky?, které dodnes oslovuje zástupy poutníků ale i uměnímilovných turistů, byl v roce 1994 prohlášen za národní…
Zámek Peruc se nachází ve stejnojmenné obci v Ústeckém kraji, východně od Loun. Zámek je trojkřídlý patrový objekt se zajímavými interiéry. V jižním křídle zámku se nachází pamětní síň Emila Filly…
Zámek patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Od roku 1997 prochází celkovou rekonstrukcí. Veřejnosti budou v letošním roce 2015 poprvé zpřístupněny nově zrestaurované prostory: zámecké…
Zámek Líčkov je dominantou stejnojmenné malebné vesničky, nacházející se 11 kilometrů jihovýchodně od Žatce. Zámek Líčkov se nachází v Ústeckém kraji. Zámek je otevřen od dubna do října o víkendech,…
Trojvrch, tyčící se nad obcí se shodným názvem, čedičového původu. Na jihozápadní části svahu se nachází přírodní rezervace. Většina vrchu je porostlá travinami, na jaře se můžeme kochat mnoha pestře…
Zřícenina hradu Pravda z 14stol. nacházející se na zalesněném vrchu mezi obcemi Domoušice a Pnětluky na Lounsku v Ústeckém kraji. Do současnosti je zachována skoro celá obvodová hradba včetně vstupní…
Postoloprty leží v Západních Čechách, západním směrem od města Louny. Město se rozkládá v severní části chmelařské oblasti Žatec ? Louny. Jižním a východním směrem od města jsou rozlehlé plochy…
© 2026 Obec Jimlín, Kontaktovat webmastera, Mapa stránek, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO