Erby hradu Wenzelsburg
Erby hradu Wenzelsburg jako statisticky zjištěná skutečnost
V letošním roce jsem v městečku Lauf navštívil hrad Wenzelsburg, ve kterém se dochovalo 114 šlechtických, církevních, městských a zemských znaků z doby císaře a krále Karla IV., objevených teprve v roce 1934 Augustem Rebmannem, městským archivářem v Laufu. Došlo k tomu přes nepřízeň osudu. Karlem IV. založený hrad se totiž v roce 1505 stal majetkem norimberských měšťanů a prostory příslušného sálu byly postupně využívány jako skladiště, udírna, kuchyně či archiv, vybavený přístěnnými regály. Po restaurátorském průzkumu, zásahu a odkryvu dvaceti vrstev vápenných omítek a přemaleb bylo možné spatřit tento do kamene vytesaný soubor heraldických památek evropského významu.
Pro odborníky z Čech, Moravy a Slezska se tak stalo v politicky nepříznivé době nástupu totalitního režimu v Německu a nadcházejícího světového válečného konfliktu. Společenské podmínky pro výzkum nebyly o mnoho lepší ani v letech 1945–1989, ale několika badatelkám a badatelům (např. Dobroslava Menclová, Vladimír Růžek) se „železnou oponu“ podařilo překonat a znaky zhlédnout in loco. Obdobně jako jejich kolegové ze zemí západní Evropy provedli důkladný průzkum erbovní galerie a publikovali své poznatky. Počínaje rokem 1990 veškeré politické a administrativní obtíže odpadly a erbům hradu Wenzelsburg byla o to více věnována pozornost odborné i zájmové veřejnosti. Proto se obtížně hledá motiv k napsání dalšího textu na toto téma. Napadl mě při návštěvě hradu Wenzelsburg – soubor erbů pojmout jako statisticky zjištěnou skutečnost.
Nejpočetněji (jednotlivě či kombinovaně) se vyskytují heroldské figury – ve 39 erbech (44,46%): lankrabata z Leuchtenbergu, purkrabí magdeburští, knížata opavská, arcibiskupství pražské, biskupství olomoucké, biskupství vratislavské, biskupství litomyšlské, město Vratislav, páni z Vartenberka, páni z Michalovic, páni z Házmburka, páni z Poděbrad, páni ze Šumburka, páni z Koldic, páni z Janovic, páni z Rýzmberka, páni z Litic, páni z Častolovic, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Chyš, páni z Bělé, vladykové z Pnětluk, vladykové z Paběnic, vladykové z Drachkova, páni z Turkova, páni z Cimburka, vladykové z Mělnic, vladykové z Jíkve, vladykové z Hrádku, vladykové ze Stajic, vladykové z Volfštejna, vladykové z Chlumu, páni z Miličína, vladykové z Hostouně, páni z Ciklhaimu, vladykové z Poříčí, vladykové ze Všerub a dva erby bez určitého potvrzení nositele, následují (jednotlivě či kombinovaně) obecné figury - dělené na životné, neživotné, nadpřirozené a umělé – u nich je toto pořadí: zvířata - 38 erbů (43,32%): purkrabí magdeburští, knížata opolská, knížata slezská, knížata svídnická, markrabství moravské, město Vratislav, páni z Házmburka, páni z Plavna, páni z Bibrštejna, páni z Vimperka, páni z Koldic, páni z Pernštejna, Hroznatovci, páni ze Švamberka, páni ze Žirotína, páni ze Mšeného, vladykové z Pnětluk, páni z Kasejovic, Meziříčští, páni z Valdeka, páni z Pardubic, páni z Radenína (Vlašimi), páni z Valdštejna, páni z Herštejna, vladykové z Onšova, vladykové s Osvračína, vladykové z Rochova, páni z Glaubic, vladykové z Vintířova, vladykové ze Sulevic, páni z Rotštejna, páni z Kostomlat, vladykové z Holubče, vladykové z Mezimostí, vladykové z Barchova, vladykové z Boru, vladykové z Obříství a vladykové z Mladějovic, rostliny – 13 erbů (14,82%): hrabství Sulzbach, biskupství vratislavské, páni z Ronova, páni z Rožmberka, páni z Landštejna, páni z Hradce, páni z Ústí, páni ze Rvenic (Ervěnic), páni z Křenovic, páni z Talmberka, páni z Říčan, páni z Dražic a páni z Kosové Hory, zbraně a zbroj – 8 erbů (9,12%): páni z Benešova, páni ze Strakonic, vladykové ze Štěkně, páni z Rýzmburka, vladykové z Dašic, vladykové z Čachovic, vladykové z Božejova a páni z Křenovic, pracovní nástroje – 7 erbů (7,98%): město Kutná Hora, páni z Oseka (Rýzmburka), páni Pluhové z Rabštejna, vladykové z Kováně, vladykové ze Zbraslavic, vladykové z Ředhoště a vladykové z Jimlína, výrobky domácí, hospodářské a řemeslné – 4 erby (4,56%): páni z Boskovic, páni z Choustníka, vladykové z Klukovic a vyšehradská kapitula, stavby a jejich části – 3 erby (3,42%): markrabství budyšínské, město Praha a páni z Pogarely, nadpozemské – 3 erby (3,42%): páni ze Šternberka, páni z Hakebornu a vladykové z Drachkova, člověk – 3 erby (3,42%): vladykové z Ředhoště, vladykové z Čachovic a vladykové z Mašťova, pozemské – 2 erby (2,28%): Olbramovicové a vladykové z Božejova, oděv, okrasy a šperk – 1 erb (1,14%): vladykové z Březnice, monstra, obludy a nestvůry z těl zvířat – 1 erb (1,14%): páni z Bergova, bytosti nadpřirozené – 1 erb (1,14%): město Vratislav, bájná zvířata - 1 erb (1,14%): vladykové z Běškovic, hudební nástroje - 1 erb (1,14%): páni ze Žampachu, odznaky světské a církevní důstojnosti - 1 erb (1,14%): páni z Velhartic.
Výzdoba erbovního sálu je dochována v autenticky středověké podobě. Při prohlídce lze také spatřit dva klenební svorníky se znaky českého krále a reliéf s postavou zemského patrona sv. Václava. Erby jsou umně polychromované – k vidění je mj. nejstarší dochovaný znak města Prahy a kontinuitu dokládají erby i v současnosti žijících rodů – pánů ze Šternberka a Valdštejna - Vartenberka. To jsou však pouze dva z důvodů proč navštívit unikátní erbovní galerii, spjatou s dějinami zemí Koruny české.
Autor textu: Stanislav Vaněk
Debeřské údolí se nachází mezi Perucí a Stradonicemi v dolním poohří. Údolím vede Naučná stezka Perucko. Nedaleko od penzionu Oldřichův dub vede z NS krátká odbočka k nádherné studánce. Studánka je…
Zámek patří k nejvýznamnějším rokokovým stavbám v Čechách. Od roku 1997 prochází celkovou rekonstrukcí. Veřejnosti budou v letošním roce 2015 poprvé zpřístupněny nově zrestaurované prostory: zámecké…
Popis:Zděná hranolová patrová zvonice s dodatečně zalomenými okny stojící při hřbitovním kostele sv. Martina, který stojí osamoceně na návrší mezi Domoušicemi a Filipovem. Zvonice má velmi strmou…
Chrám chmele sa nachádza v blízkosti veže Chmelový maják, s ktorým je spojený lávkou.Je umiestnený v budove starého skladu chmelu. Prehliadka sa začína labyrintom a kto zdolá tento labyrint medzi…
Zříceninu gotického hradu Pravda najdeme na zalesněném ostrohu mezi obcemi Domoušice a Pnětluky na Lounsku v Ústeckém kraji. Z hradu se zachovala téměř celá obvodová hradba, zdivo paláce a vstupní…
Kostel svatého Michala je barokní kostel z druhé poloviny 18. století, který nalezneme přímo na návsi Blatna. Jednolodní stavba, loď plochostropá, presbytář sklenut Křížovou klenbou. Kostel je běžně…
Přírodní rezervace Blatenský svah leží asi 1,2 km západně od obce Blatno. Území o výměře 13 ha je chráněno od roku 1934. Jedná se o zbytky starého suťového porostu na žulovém podkladu, smíšený les s…
Už roku 1483 je hrad uváděn jako pustý. Kozí Hrady nad Kryrami nebyly nijak velkou ani významnou stavbou. Což dokládá i jeho krátká života schopnost. Té nejspíš "dopomohly" bouře husitského hnutí. …
Rozhledna Keltské Valy - Stradonka byla otevřena v létě 2009 nad vesničkou Stradonice u městyse Peruc na Lounsku. Podoba věže vychází z historického charakteru místa – připomíná strážní věž keltských…
7 km jihovýchodně od Žatce, nedaleko Drahomyšle stojí druhý největší a nejznámější menhir, 2,2 metru vysoký Zkamenělý mnich nebo také Zakletý mnich. Dostaneme se k němu polní cestou z Drahomyšle…
© 2026 Obec Jimlín, Kontaktovat webmastera, Mapa stránek, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO